První kontemplativní komunita pro ženy s Downovým syndromem

V centrální Francii žije nezvyklá kontemplativní komunita. Malé sestry učednice Beránka jsou prvním řeholním společenstvím, které přijímá ženy s Downovým syndromem jako plnoprávné členky komunity. „Jejich duše není postižená, Jsou Bohu Blízko a vstupují sním do kontaktu snadněji než my“ – říká její představená matka Line.

Lidé s Downovým syndromem jsou stále ještě neobjeveným světem. Přinášejí do našeho života mnoho radosti a především dávají lásku, kterou svět tolik potřebuje, říká převorka komunity matka Line. Na počátku tohoto jedinečného díla stálo přátelství mezi dvěma mladými ženami: Line, která objevovala své povolání k zasvěcenému životu a službě nejposlednějším, a Véronique, dívkou s Downovým syndromem, přesvědčenou o svém povolání ke rozjímavému životu. Kanonické právo však zakazuje přijímání lidí s mentálním postižením do řeholí a Véronique se tedy nesetkávala s pochopením. Obě ženy se tedy rozhodly zahájit mnišský život soukromě. Trvalo 14 let než jejich nezvyklé společenství získalo církevní schválení.

Prvním klášterem se jim stal malý sídlištní byt. Posléze se k nim připojila další dívka s Downovým syndromem. V roce 1990 požádaly arcibiskupa Tours a budoucího kardinála Jeana Honoré (1920-2013) o přiznání statutu veřejného sdružení laických věřících. Díky jeho podpoře získala malá komunita své první uznání. O pět let později se rozrůstající společenství přestěhovalo do městečka Le Blanc v diecézi Bourges a díky velkému pochopení místního arcibiskupa Pierra Plateau´a (1924 – 2018), který podnikl další rozhodujícíkroky ve Vatikánu, získaly sestry v roce 1999 status kontemplativního řeholního institutu.

// Čítajte celý text //